Listopad 2011

Vlku

20. listopadu 2011 v 12:38 | Long |  Vlčí vytí
Ne, už bylo dost
ledové vážnosti
i ze strachu
střízlivé opatrnosti
protože
jak spaluje zapřená zlost
tak mrazí přehlížená ztráta
slepé naivity a pošlapaných snů
Ne, už konec
těm prázdným dnům
- chladná, vážná, dospělá
zapomněla vzhlížet k noční obloze
a bloudí mlhou, tak zatrpklá
plná citové koroze
teď zas chce se radovat
mít v co věřit
pro co bojovat
nebát se výt
- a začít snít!

Víš, těším se
až napadne sníh..
Vlku? Budem žít!

Havrane

20. listopadu 2011 v 12:37 | Long |  Vlčí vytí
Půjč mi křídla
(příteli)
Chtěla bych uletět
(pomoz mi)
Vím, jak drásají tvé pařáty
a ráda přetrpím
(když poneseš mě ty)
Věřím ti, ikdyž mám strach
že opustíš mě v tmách
(světla ses vždy tak bál)
Už nemůžu dál
(zvedni mě)
země je pustá a tvrdá
(nikdo by mě nehledal)

Temnota čeká - hřejivá
(a mě už nebaví ten chlad)
Poletíme, Havrane..
- do oblak..

Nemusíš se bát..

20. listopadu 2011 v 12:36 | Long |  Vlčí vytí
Chybí mi dotek tvého čenichu.
Chybí mi stříhání ušima.
Chybí mi lehkost tvých tlap.
A třpyt očí. Chybí mi tvůj hlas.
Vím, že přijdeš - až bude čas..

Pak spolu poběžíme - v záři Luny - zas..

Ty a

Smečko

20. listopadu 2011 v 12:02 | Long |  Vlčí vytí
Smečka nám dříve pomohla žít, když my sami nemohli..
Teď musíme nejdřív začít sami žít - a pomoc tím Smečce k životu..
Dlužíme jí to.

Nesmíme umírat..

Nikdy není pozdě na návrat..

KoRn

11. listopadu 2011 v 21:57 Střepy
Poslední dobou přežívám jen na jejich hudbě, takže bude asi jednodušší vyjádřit se skrze jejich texty. Nechce se mi tu negovat prostředí vlastními výpisky z toho odpornýho týdne, který mám snad už za sebou..
A zjistila jsem, že žiju v minulosti, a když ne tam, tak v budoucnosti.
Z čehož vyplývá, že neumím žít.
Ne, už mlčím..

Posttraumatická stadia..

1. listopadu 2011 v 18:27 | Long |  Myšlenky
Po zboření a rozdrcení životních iluzí přijde nejdřív impulzivní zoufalství.
To vystřídá hluboký, smířený smutek.
A nakonec nás pohltí vděčná odevzdanost - Osudu..

Odevzdanost

1. listopadu 2011 v 18:27 | Long |  Myšlenky
Poslední dobou mě fascinuje odevzdanost, křičící z očí.
Z očí spolužáků, profesorů, rodičů, sourozenců, zvířat..
Odevzdanost životu, který si nevybrali...