Deštivé vzpomínky

17. srpna 2011 v 14:52 | Long |  Inspirace - HP
(Kéž bych konečně zas mohla začít psát.. Tohle ve mně probudilo kapku naděje. Původně se to mělo jmenovat "V dešti zapomenem", než jsem si uvědomila, že téměř tentýž název ("V dešti zapomeneš") už jednou použila Bell..)

Vzpomínáš na déšť
který jsme chytali do kožichů
na stromy, které jsme znávali?
Na blechy v srsti
co si s námi věčně hrávali?
Na dny v hloubi lesů
a mléčné světlo němých hvězd?
Na podmanivou vůni vřesu,
které jsme se vzdávali?
Na houkání nočních sov
(co se podobalo polnici)
a když nás mučil nov
nebo světla na silnici?
Vzpomínáš na chtivý sníh
zbarvený naší krví
Na řev těch, co před námi utíkali..
Vzpomínáš na svůj strach?

Ne - tys nikdy nebyl vrah..
Vzpomínáš na naše přátelství
tak hluboké, tak dávné
(zapomenuté?)
Vzpomínáš na naše společné vytí?
Na naše prokleté bytí?

A déšť, cos tolik miloval
- nám teplo našich srdcí vzal
Cit, ten už to vzdal
- a šel zas o dům dál
Místo lásky - kyprý žal.

Z minulosti naší zbyl
jen černý mrak
a z naší lásky
zrezlý vrak.

Ujel nám poslední vlak
na konečné zastávce
- vyhublí, promoklí -
Smrtonoš a vlkodlak..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bella Bella | 17. srpna 2011 v 16:41 | Reagovat

Uáh, Long! tohle mi nedělej *utírá slzu*
Je to úžasný..
A není to jen tím, že píšeš o Nich, i když mě to překvapilo a potěšilo.
Je to jak melodie našeho srdce, dávno zapomenutá - mám pocit, jako bych to znala - ta slova, nádherné obraty..
To se zas jednou probudil Vlk :)

"Vzpomínáš na déšť
který jsme chytali do kožichů
na stromy, které jsme znávali?"
- vzpomínáš na déšť - to se mi hrozně líbí a "znávali" zní úplně úžasně..

"mléčné světlo němých hvězd"
- to má prostě dokonalý rytmus..

"Na podmanivou vůni vřesu,
které jsme se vzdávali?"
- zase "vzdávali"..

"Vzpomínáš na svůj strach?"
- myslím, že nepotřebuje komentář..

"A déšť, cos tolik miloval
- nám teplo našich srdcí vzal
Cit, ten už to vzdal
- a šel zas o dům dál
Místo lásky - kyprý žal."
- tahle část je nejlepší, to je prostě..zní to jakobych si četla verše z básnické sbírky - od těch velikánů minulosti jako od Rimabuda nebo tak.. Musím si to pořád opakovat..

"Ujel nám poslední vlak
...
Smrtonoš a vlkodlak.."
- něco takového jsem chtěla použít "ujel nám vlak" a to zakončení, to prostě nemá chybu..

To bylo pohlazení po duši :) Osvěživý nádech.. uhm, hrozně mi to zvedlo náladu :D I když to má spíš melancholický nádech.. Včera jsem napsala songfic-poezii na The Lake - to je šíleně pochmurná písnička.. Ale pořád jsem na to chtěla o nich něco napsat.. (Kdybys to náhodou hledala, je to pod tím odkazem, ale založila jsem pro to nový blog, protože na tenhle mi taky leze kdovíkdo a je tam varování, abych ho nemusela psát u každé povídky..)

2 Long Long | 17. srpna 2011 v 21:06 | Reagovat

[1]: Doufala jsem, že se Vlk probudil, ale netroufala jsem si to prohlásit - nevěděla jsem, jestli má tohle nějakou "hodnotu", jestli v tom je..
Jsem ráda, že se to někomu líbí.. Že pramen nakonec asi nevyschl.. :)
Jo, viděla jsem v tom nás, v těch vzpomínkách a zážitcích, asociovalo to ve mně naše (smečkové) společné chvíle..
Víš, že od toho konce jsem začala? :D Napadl mě, tuším, v buse k Tobě..
Zvedlo náladu? :D To jsem ráda..
Jojo, já vím - koukala jsem.. Když jsem hledala, zda ten název je už vážně použitý :D
:)

3 Bella Bella | 17. srpna 2011 v 22:12 | Reagovat

To si piš, že to má hodnotu :)
Už tím, že píšeš ze sebe, víš co - "píšeš o nich, píšeš o sobě" a v tom je zakopaný Vlk.
Prameny niky nevysychaj ;) Čekat na Vlka se vyplatí - i ostatním, zdá se :D
Ty cesty jsou prostě děsně inspirativní, nakonec mi ježdění do Ovy bude chybět.. :D
Možná, že to pozvedlo i Vlka  chce se mi psát, neuvěřitelné :D
Včera to bylo po dlouhé době ono - záblesk inspirace a musela jsem se sápat po papíru a psát - psalo se samo.. Ona za to mohla dost ta hudba, ale.. líbí se mi nakonec jak se to doplňuje :) Dohromady je to příběh.. No nic, nebudu ti tu zahcovat prostor pro komentáře :D

4 Long Long | 18. srpna 2011 v 13:32 | Reagovat

Klidně můžeš, pochybuju, že jich bude víc :D

5 Sense Sense | 20. srpna 2011 v 20:23 | Reagovat

[1]: Přesně!
Long, to je dokonalý. Nedá se citovat, muselo by to být všechno.. Jdu to znovu číst..vzpomenout si na déšť.
Krásné..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.