Srpen 2010

Ráno moudřejší večera?!

31. srpna 2010 v 10:54 | Long |  Úvahy
(po hodně dlouhé době úvaha.. dost stará úvaha, psaná na začátku osmičky ve škole..)

Milosrdný déšť

31. srpna 2010 v 10:54 | Long |  Myšlenky
Když prší, lidé se schovávají..
A vlci vycházejí na denní světlo.

Déšť zahnal
lidi zpátky do domů
a já konečně mohu
klidně projít
s puštěnými psy
(a vděkem..)

Mrtvá něha

30. srpna 2010 v 21:13 | Long |  Poezie
Docela staré.. Z července..
Psáno v autě, při příšerně nestálé, klikaté cestě do Pramenů na Vlčí kámen.. Jako vyjádření vzpomínky z předešlého dne.
Byl na ně.. zvláštní pohled..

Leželi na trávě
leželi mrtví
- dva krásní pestří motýli.

Smetl je letní bouřky déšť
- mrzí tě to též?

Zemřeli náhle
zbaveni všeho bolu
- ale byli v tu chvíli spolu...

Krev

28. srpna 2010 v 22:11 | Long |  Poezie
Aneb žalozpěv zatracených..

Noc otevírá oči
tma se plíží lesem
vhodný čas na zločin
přetékající stresem
- takový, který sotva snesem..

Prastaré ohnivé louče
svítí nám na cestu do pekel
a srdce divoce tluče
- je čas, aby jen instinkt velel..

Zvěř prchá do bezpečí
když slyší náš hladový dech
prý že samota léčí
však v jednotě je síla nás všech!

Zběsilý běh za kořistí
odvane poslední zábrany
již brzy se sevřou čelisti
a kosti budou hryzány
- ať se duše očistí..

Stromy odvrátí pohledy
a dech zatají obloha němá
když - snad naposledy!
už nikdo slitování nemá..

Vůně krve čenich pohladí..

Hvězdy nám odpustí
když v záři úplňku
trháme hříšné tělo
- jež se ještě před chvilkou chvělo
a naše srdce ze zajetí výčitek propustí...

Bok po boku
udýchaní, zkrvavení
s ledovou slzou v oku
(již nepříčetnosti zbaveni)
pláčeme nad další ubohou obětí..

Je to náš úděl
naše prokletí
podobat se zrůdě
jež nám osud zpečetí..

A přitom žádný z těch
co naposled
vydechly pod tesáky našimi
- žadný z nich
nebyl bez viny..

Nostalgie?

28. srpna 2010 v 16:03 | Long |  Kňučení vlčete
Dřív jsme se tu shledávali tak často, že jsme mohli hrát nedůležité RPG.. Dnes sotva seženem čas na řešení důležitých věcí..

,,A co si čekala?"
,,Lepší to už nebude."

Human & dog

24. srpna 2010 v 11:15 | Long |  Jednorázovky
Inspirace dogtrekkingem..

Zíral do nespoutaných plamenů teplem sálajícího ohně, zpit opojnou únavou. Spokojeně se usmíval a čerpal energii z toho nezkrotného, divokého přírodního živlu. Po boku mu oddaně ležel jeho pes a klidně oddechoval.
Hvězdnatá noční obloha s něhou shlížela na tyto dva poutníky - nerozlučné přátele. Srpek měsíce osvětlovak kus mlčenlivé skály, kde se zastavili na nocleh. Les kolem nich je zvědavě sledoval, jak rozdělali oheň, ohřáli polévku, skromně pojedli a s plnými žaludky usínali. Jakživ neviděli takovou soudržnost, tak upřímně vyzařující tiché přátelství a kouzelný vděk za trochu tepla.
Podzimní vítr by již foukal silně a studeně, kdyby ho právě naskytnutý pohled na tak láskyplné soužití zvířete a člověka nedonutil dojetím zpomalit a nakonec ustat docela.
Ani jeden z těch dvou si neuvědomil, kolik očí přírody okouzlili. S lehkým srdcem usnuli, důvěrně opřeni jeden o druhého.

Ráno je probudil šum lesa a zurčení horské bystřiny. Oba se líně protáhli. Ve vyhaslém ohništi se skvěl stříbřitý popel.
Muž se napil vlažného čaje z termosky a psu dal kus masa. Sbalili své věci a opustili skalisko. S úsměvy sešli na lesní cestu. Tajemně se vinula v dál.
Vítr jim cuchal vlasy a srst. Mraky dovolily jen pár slunečním paprskům proklouznout a pohladit je po lících. Tráva se jim jemně otírala o kotníky.
Muž vlídně promluvil ke psu: ,,Jdeme, kamaráde?"
Zvíře zavrtělo oháňkou a zvesela vyrazilo vpřed.
Jistě, příteli..
Pochopil, idkyž neslyšel. Šťastně vykročil po otiscích tlap v hlíně.
Ještě měli před sebou několik desítek mil.
Ale putovali spolu...

Vděčni jeden za druhého.

Poloprázdná duše

24. srpna 2010 v 11:10 | Long |  Myšlenky
Tohle je.. už asi nějaký půl rok staré.. Naťukala jsem to do mobilu v návalu emocí. Zavání to tématem, na které píšu dost nerada, ale je to prostě jen vypsání..

Rekviem za dítě

20. srpna 2010 v 22:55 | Long |  Jednorázovky
Neptejte se - já nevím.

Nastal čas

18. srpna 2010 v 18:40 | Long |  Poezie

Tak otevři oči
ty playboyi
co když se Země už netočí
ale padla s lidmi v boji?

Hladové stíny

18. srpna 2010 v 18:40 | Long |  Myšlenky
Lhostejně kráčím tmou
hvězdy zádumčivě mlčí
světla v dálce rozpitá
jsou jen iluzí pouhou
vlci z lesa vrčí
a noc deštěm zpita
láskyplně rozevírá tlamu svou

Co kdyby mě polkl Stín?

Šel bys pro mě do Temnoty...?

Rekviem za jumpstyle

18. srpna 2010 v 18:40 | Long |  Myšlenky
Okouzlující nostalgie
a moře, oceány vzpomínek
zvláštní a zajímavé
období mého života
zvláštní a zajímaví
lidé v něm
zvláštní pocity a nálady
zvláštní, barevná hudba
seskládané a přitom
rozházené ladné tóny
zvláštní to tanec
- jediný, který mi kdy šel
přitom
,,Vždyť to není tanec -
Jen takové skákání.."
Byla vlastně zima
a pohyb zahříval tělo
(a jumpstyle duši..)
Jenže pak přišlo jaro..
A hřálo už jen slunce..

Rekviem za plyšáka

18. srpna 2010 v 11:27 | Long |  Poezie
Králíček Azurit..

Usínal s tebou
když se světa bál
stiskl tě
a tys ho uklidnil
- on pak snil dál..

Svěřoval ti tajemství
jako jedinému věřil
v záchvatech stesku tě objímal
a pochopení se vždy dočkal..

Nemluvil jsi
ale hřál
Kéž by to tak
šlo i dál..

Teď jsi jen
dětinskou vzpomínkou
nostalgií
a sentimentem..

Protože on už se nebojí
nepotřebuje pochopit
utěšit
vyslechnout
ani obejmout..

Dospěl.

Jsi zbytečný...

Ty
Někdejší věrný přítel
Skončil´s
špinavý a potrhaný
na smetišti
duší...

Království za suché tlapky

18. srpna 2010 v 11:27 | Long |  Vlčí vytí
S úžasem jsme stáli
na prahu nového dne
- vyčerpaní, promrzlí -
nevěřícně zírali k nebi
- bez jediného dešťového mraku -
jemné paprsky nám hřály líce
a my cítily slzy v očích
při spatření
slunného rozbřesku


Bylo to naše vykoupení
po těžkých deštivých dnech..

Období dešťů

18. srpna 2010 v 11:27 | Long |  Myšlenky
Je to strašné :D
Ležela jsem na posteli, zachumlaná ve spacáku a potřebovala se vypsat z těch věčných dešťů a chladu na kůži.. Berte to s rezervou :D

Bavlněné ponožky
studené nohy hladí
prokřehlé kosti praskají
byť jsme ještě mladí
jemná sluchátka
hebkou hudbou uši laskají
a podlaha, rohožky
- blátivé šlápoty.

Za dveřmi padají
velké štíhlé kapky
psům na řetězech motají
se tím unavené tlapky.

Louže rostou, okapy kvílí
děšť ve stromech šumí
promočené oblečení
se na verandě suší
a venku
- stále jen prší..


Rekviem za mušli

18. srpna 2010 v 11:26 | Long |  Myšlenky
Vlastně to byla škeble..

S povzdechem
nenechavými prsty svými
rozdrtil
pískem a časem
zanesenou mušli
aniž tušil
že kdysi v ní někdo žil

- pak si jen ruce oprášil..

Tvé rány, mé rány

17. srpna 2010 v 18:55 | Long |  Myšlenky
Nebyla..

Na hřbetu dlaně své
spatříš krev barvy purpurové
pohledem bázlivě zatouláš
po těle milovaného psa
 - opředeného nevinností -
a urputně zadoufáš
že ta krev
je JEN tvá..

Závan nejistoty

17. srpna 2010 v 18:54 | Long |  Myšlenky
Při večerní procházce se psy v lese, pršelo a byla už celkem tma..

Končí další den
Co tě čeká tuto noc?
Možná lepší sen
Už toho asi bylo moc..

Smítka prachu

17. srpna 2010 v 18:54 | Long |  Myšlenky
Před odjezdem ještě.. Prošla jsem koupelnou a všimla si zvířených smítek prachu, která jasně osvětlovaly paprsky slunce, dopadající sem střešním oknem..
Když to teď čtu.. Je to dost slabé.. Asi mi chyběla správná slova.

Zvedla se
když rozčísla jsem vzduch
tančivě se zvířila
líně protáhla
letmo se vzájemně pozdravila
nechala se unášet
lehkým vánkem
a lhostejně opět klesla
tam, kde byla..

Jsme jako ona
- smítka prachu -
a poletujeme si Bytím..

Fyzický kontakt

17. srpna 2010 v 18:54 | Long |  Vlčí vytí
Potřebovala jsem se z toho vypsat..

Obklopena psy..

16. srpna 2010 v 18:01 | Long |  Střepy
Ňuf..
Předevčírem jsem se vrátila z letního výcvikového tábora, kde jsem byla s Alké a Mathy. Dara, jelikož byla březí, zůstala doma. Krátce před mým odjezdem umřel počítač a odjel si do špitálu, než se však dočkal diagnózy, už jsem byla pryč, takže jsem jen stihla poprosit Is o změnu statusu a uveřejnění tvorby a prohlédnutí nových článků odložit..
Ze své psí dovolené mám kolem 600ti fotek, tři čtvrtě z toho zachycují Československé vlčáky, jichž tam bylo nejvíc (je to tábor pořádaný klubem československého vlčáka, no..), hodím je na rajče a do statusu dám odkaz, kdyby někdo chtěl juknout.
Vlci v lese :)