Listopad 2009

Dcera ďábla

29. listopadu 2009 v 20:15 | Long |  Andělé a démoni
Povídka pro Shadyu - s hrozným, hrozným zpožděním,.. Omlouvám se... Byl to skvělý námět, vyžila jsem se v tom - píšu to až teď snad jen kvůli své lenosti..
Druhá část bude snad brzy..

Zrcadlo

27. listopadu 2009 v 23:01 | Long |  Myšlenky
Vidíš?
Ne jen odraz - ale víc..
Vidíš?
Ne? Nesmíš se dívat očima!
Už vidíš?
Vidíš! A teď vstup..

Dotkni se zrcadla..

Čekáme na tebe..

(Bratře..)

Vzpomínka

27. listopadu 2009 v 22:58 | Long |  Myšlenky
Vlčí polemizace
smích
vrčení
zavytí
úsměv
tiché porozumnění
zhynul ostych
- vrátit čas.

Chci umět oživit vzpomínku.

Nadechnutí

27. listopadu 2009 v 22:54 | Long |  Myšlenky
Změť myšlenek..

Fajn, prostě fajn :)

26. listopadu 2009 v 19:56 | Long |  Střepy
Ano, ano, Long je konečně v pohodě, konečně relativně spokojená a snad i.. šťastná? A má se prostě a jednoduše fajn :)

Slzy slunce

24. listopadu 2009 v 21:08 | Long |  Poezie
Nemá to nic společného se stejnojmenným filmem, jen to byl skutečně výstižný název pro pojmenování včerejšího dopoledního počasí, kdy jsem zavřená ve třídě hleděla z okna, jak se slunce neobytně prodíra skrz mraky, padá mrholící déšť, který někdy vypadal spíš jako snížek, s kterým si zlehka mával vítr na všechny strany - stejně tak se stromy, mraky a vlnami na rybníce, jehož hladina se krásně třpytila pod doteky slunečních paprsků.
Rytmus a rýmy jsou tam dost nestálé, ale tak.. Už to prostě jednou je napsané a nechci to předělávat a ,,násilím" cpát do rýmů.

Čajovna

24. listopadu 2009 v 15:59 | Long |  Myšlenky
Pamatuješ, Sestři?

Finnley

22. listopadu 2009 v 18:30
Finnley
Věk: Rok a půl
Povaha: Mírná, ztřeštěná, výbojná, energická, zasněná, podivínská, nesmělá, tichá, většinou samotářská, žijící ve své bublině bytí, jen s větrem v srsti, kapkami deště na čenichu, vzletnými myšlenkami a touhou po svobodě a rodině (smečce) v duši.
Introvertní snílek, spíš melancholik, ale ne pesimista - snaží se vidět život lepší, než je, snad pro pár šťastných okamžiků, které jí vynahradí zkažené dětství. Ve všem hledá něco kladného, žádný pád nevidí tak černě, aby se nepokusila znovu vstát a jít.
Je to neskutečně éterické, svobodné a citlivé stvoření - většinou vše prožívá intenzivněji, vidí zázraky a nepochytitelnou krásu v ,,obvyklých" přírodních jevech.. Někdy si na sebe bere až moc zodpovědnosti a snaží se vše řešit kompromisy, obloukem se vyhýbá hádkám, které s ní dokáží dost zacloumat, ikdyž se jí třeba netýkají.
Vzhled: (odmyslet ta křídla)

Minulost: Narodila se ve smečce plné sporů, hádek a rozepří, která se krátce po jejím narození rozvrátila. To se na ní podepsalo a proto nenávidí jakékoli konflikty nebo hádky. Její otec s matkou už dále nesnesli společný život a rozešli se jinými směry.. Byla nejmladší z vrhu, tak zůstala nejdéle s matkou, zatímco její sourozenci se lhostejně vydali svými cestami.
Její matka se stařím onemocněla a nepřežila zimu. Finna, sotva roční vlče, se o sebe musela postarat sama, a dost bídně živořila. Jiné vlky pro svou ostýchavost a nesmělost nevyhledávala, sílu čerpala ze samoty a svých snivých představ.
Díky své minulosti se z ní stala chladnější samotářka uchovávající odstup od ostatních. Lidí se bála a ze strachu se zrodila nenávist a agrese.
Přes to všechno je to ale ještě pořád takové hravé vysmáté vlče, které se snaží jen poklidně a svobodně žít..

4. kapitola

21. listopadu 2009 v 5:30 | Long |  Sága elfů Yoků
Nevím, co dodat. Tentokrát jsem to psala jen do pc, tak to šlo nějak rychleji.. Zkusím si dát bacha, aby se to nakonec všechno netočilo zas jen kolem lidí, vrr.

Nahé stromy, milé slunce

20. listopadu 2009 v 18:38 | Long |  Střepy
Nějak mě nenapadal název článku a teď mě nenapadá pozdrav - dobrá, uchylme (ne úchylujme :D) se ke starému dobrému ňufnutí.

Zavyj!

19. listopadu 2009 v 10:55 | Long |  Vlčí vytí
Zavyj!

Rozběhni se z kopce dolů
do náruče svobody

Zavyj!

Nech tělo své i duši
nadechnout se

Zavyj!

Uvolni mysl
setřes starosti a zodpovědnost

Zavyj!

Vzpomeň na smečku
- ona tu je
za Zdí..

Zavyj!

Pozdrav Bratry a Sestry
dej jim sílu svou

Zavyj!

Nedus už dál
v sobě vztek
smutek ani zášť

Zavyj!

A utečeš na chvíli
před tíhou světa

Zavyj!

Odpověz svým druhům
nenech je čekat..

Zavyj!

Neostýchej se
neohlížej
- lidi neslyší
nevidí..

Zavyj!

Odmršti zábrany
roztrhej provazy
- nejen kolem tlap
ale kolem srdce..

Zavyj!

Vysměj se
každodenním starostem
- ty můžeš být šťastný...

Zavyj!

A rozběhni se!
šťasten Životu vstříc..

Zavyj!

Tak už neotálej
- nač čekáš..

ZAVYJ!

Neboj - vítr odpoví..

..Nikdy nejsi úplně sám..

,,Nebudu výt..."
,,Budu jen píseň svého srdce zpívat - ... "


Nad poli, loukami, a lesy se neslo žalostné vytí osamoceného vlka..

Objetí přítele

18. listopadu 2009 v 19:17 | Long |  Poezie
Stvořené cestou do Prahy.. Při pohledu z okénka na vítr tančící s listím a trávou..

Něco krásné končí...

17. listopadu 2009 v 18:31 | Long |  Střepy

Něco nového začíná..

(Snad).

Tak po dlouhé době jsem tu. Vlkužel. A vlastně i vlkudík - pro vás, he. Po dalším nádherném vlčím víkendu. S podrážděným sykotem mhouřím sněním slepené oči a pomalu se probouzím - do reality.

Vlčí přátelství

17. listopadu 2009 v 18:31 | Long |  Poezie
Do poezie to má daleko.. No, s poezií to má možná jen to, že je to sepsané do veršů, pf, ale co..
Zachycuje dva srazy. Dva víkendy. Dvakrát snad nejbarevněšjí dny života. Ale není tam zdaleka vše.
Věnované Isilmë a Belle.

Ňuf..

17. listopadu 2009 v 18:20 | Long |  Kňučení vlčete
Zavrč..

Zavyj..

Zůstaň..

Vyštěknutí do tmy

17. listopadu 2009 v 18:19 | Long |  Kňučení vlčete
V depresivní náladě a záchvatu ukřivdění, odporu, hněvu, vzpupnosti..
Při poslechu naší Rapsodie.

(není to aktuální)

Procitnutí Luny

10. listopadu 2009 v 0:00 | Long |  Z hloubi duše
Jedné krásné vlčí noci..

Hopík

9. listopadu 2009 v 20:00 | Long |  Myšlenky
Při házení hopíku, hryzání rtů, tupém civění do zdi, poslechu Landy a potemnělém uvažováním..
Původně to mělo být v Pohlazení inspirace, ale pak mi došlo, že to s poezií nemá co spolůečného - je to jen myšlenka..

Noční město

7. listopadu 2009 v 22:22 | Long |  Myšlenky
Při večerním příjezdu do Varů.. Světla ve tmě..

Stromy

6. listopadu 2009 v 18:49 | Long |  Vlčí vytí
Sepsáno do mobilu při cestě busem z Prahy do Karlových Varů. Viděla jsem.. tolik stromů.. A pochopila.