Červenec 2008

9.kapitola

12. července 2008 v 14:53 | Long |  Kirilomou - Rod kentaurů
Když mlha zmizela, stáli v lese. Indelaris ten les okamžitě poznala. Její rodný les. Ohlédla se za sebe. Za sebou uviděla svou matku a otce. Usmívali se.
Rozhlédla se po okolí. Všichni kentauři, včetně malých, se veselili, radovali, tančili, smáli... Jako by se nic nestalo. Jako by nikdy žádná Sněhová královna nebyla.
Zack také nic nechápal. Ale v dálce uviděl svého otce i svou rodinu. Kirilomou... Vmžiku byli u něj.

Nikdo z kentů, jako by o Sněhové královně nic nevěděl. Pravdu znali jen Indelaris, Zack, Kirilomou, Indelarisini rodiče a Královna Fantazie... Ostatním úplně zmizela z paměti...

Všichni zase žili prostým, ale šťastným kentauřím životem. Zack se vzdal svého následnictví v Kirilomou, a žil šťastný život s Indelaris. Yenne a Mortic si uživali hřejivých šťastných dnů, Kirilomou vládli, Královna Fantazie měla o starost míň... A Sněhová královna? Zmizela v Himalájích, kde nejspíš také žije poklidně...

Všechno bylo, jak má být, a o pár let později se Zackovi a Inde narodilo malé hříbátko, holčička... A přesně v ten den také zaútočili temní kentauři na Kirilomou. Nikomu to starost nedělalo. Všichni věděli, že prvorozená Inza si s tím poradí stejně hravě, jako kdysi její matka se sněhem :)

KONEC

(berte totu povídku s rezervou, dělala jsem jí s účelem se trochu rozepsat, a proto tak rychle skončila :)

Vítr...

7. července 2008 v 21:02 | Long |  Poezie
Je nás málo, ale jsme. Jsme lidé, kteří se narodili s darem určitého živlu...


Vítr


Jako blesk z čistého nebe,
objevila jsem Tebe...
Tebe, jenž víru a naději jsi mi dal,
přítelem se stal.

Když jsem chtěla skoncovat,
pomohl jsi to překonat.

Když steskem jsem strádala,
s Tebou jsem tančila.

Závody v rychlosti?
Smích a plno radosti.

Ale nastaly časy věčných strastí.
Jen ty víš jaké, byl jsi u toho,
podržel jsi, a šeptal "Do toho."

Už bych tu nestála,
nebýt Tebe - věrného přítele.




Díky za všechno...
Long



8.kapitola

5. července 2008 v 15:36 | Long |  Kirilomou - Rod kentaurů
Medvěd se velmi rozzuřil a zaútočil na Zacka. Ten to ale čekal, vzepřel se a vykopl proti útočící šelmě. Jelikož se medvěd při útoku postavil na dvě zadní nohy, kopyta ho zasáhla do břicha a hrudi. To už neunesl. Svalil se k zemi.
Zack zavrávoral a opřel se o stěnu. Vynaložil velkou sílu, když "bojoval" s polární šelmou. Indelaris se k němu rozeběhla a objala ho.
"Zachránil si mi život!," křikla, pustila ho a začala ho prohlížet, jestli nemá nějaké zranění... Nic nenašla.
"To-to byla samozřejmost," usmál se Zack. Indelaris mu věnovala vážně divný úsměv a hluboký pohled do jeho očí. Přistoupili k sobě blíž. Indelaris ho políbila... A v tu chvíli se v mítsnoti zvednul sníh na podlaze a začal rychlým tempem vířit po místnosti. Oba dva se od sebe odtrhli a rozhlédli se. U vchodu do "pokoje" stála Sněhová královna, měla zatnuté pěsti a zoufalý výraz.
"Zmizte!," zasyčela na ně a rukama si chytla hlavu, která jí zřejmě velmi bolela. Indelaris se na ní dlouze zadívala. Něco jí na nich vadí... Ale co?
Zack jí chytil za ruku, a podíval se na ní. Jako by se jí pohledem ptal. V tom uslyšeli bolestivý jekot vycházející z úst královny Sněhu. Inde se rozzářili oči.
"Láska! Vadí jí láska! Je... Ledová i uvnitř, a láska v její blízkosti, nebo pohled na lásku, která přímo vyzařuje teplo jí ubližuje!," křikla a z pohledu královny poznala, že má pravdu.
"Ano... Je to tak. Proto mě nechte a běžte pryč! Nebo mě zničíte...!," řekla a hned toho litovala. Vždyť jim právě teď řekla, co na ní platí... Sněhová královna se zatvářila velmi zoufale a klesla na kolena. Inde toho využila a přišla k ní. "Proto jsi tady. Všude jinde ti ubližovala láska - teplo. Ale vždyť můžeš být i jinde! V Himalájích, na Sibiři... Je toho hodně!," řekla k ní.
"Ale mě se líbí tady!," zakřičela na ní královna pyšně.
"V tom případě...," Indelaris se odvrátila a zavolala Zacka. Chytila ho za ruku. Královna zaječela.
"Dobře! Ne! Přestaň! Já... Odejdu. Seženu si nějaký jiný úkryt, jen s tím prosím přestaň...," řekla a rozklepaně se postavila. Vydýchala se a pohlédla na Zacka a Indelaris. pak se rozplynula.
Inde se Zackem se na sebe zadívali. Pak šlo vše rychle. V "pokoji" se udělal obrovský vír, který smetl Inde i Zacka. Nic neviděli... Jen mlhu...