Léto

17. srpna 2016 v 21:41 | Long |  Střepy
Sedím na balkóně. Nikdo ho u nás doma nevyužívá - "doma" teď myslím na západě. Je totiž na severní straně a nesvítí sem slunce. Teď už zapadlo a já mám krásný rozhled na střechy domů, na třepetající koruny topolů, a když se vykloním směrem na východ, tak také na zářivou lunu, vyloupnuvši se právě na bezmračné obloze. V úplňku. Posouvá se téměř viditelně rychle. Obloha je klidná, na východě nachová a na západě ještě trochu nazlátlá. Člověk by si měl víc všímat oblohy.
 

Hodně zapomínám

6. listopadu 2015 v 11:12 | Long |  Střepy
Ňuf.. :)

Čím začít.. Vždy, když se podívám do téhle rubriky, deníkové rubriky, žasnu, jak jsou ty poslední články od sebe časově hrozně vzdálené.. Už tomu možná budou dva týdny, co jsem si aktualizovala články z blogu stažené do počítače a nechala si vytisknout většinu článků z Vytí - aby byly po ruce..

K naší dospělosti

12. února 2015 v 18:51 |  Vlčí vytí
cítila jsem kluzký čas
co škodolibě protékal
mezi našimi prsty
a já se jej marně
snažila zachytit
a podržet v rukou
tu chvíli
 


D moll

28. srpna 2014 v 22:28 | Long |  Vlčí vytí
D moll je akord vzpomínek
co klesá až na dno
nepatrný plamínek
hřeje i pálí
a odráží chodbami
někde uvnitř
line se síněmi
s vlhkými zdmi
do předsálí
míst s dávno zašlými sny
(hluboko v nás)
jak trpká výčitka
zapomenutých lásek
mizerný pomníček
zůstavších vrásek

a ty
si rozrýváš prsty i struny
jako jazyk o slova, oči o světlo
a jako lásku o lidi
- puchýřky od zvyku -
tím rytmem znělo srdce
které dnes tak netluče
naslouchajíc jiným tónům života

D moll jak skladká únava
a lítost a chvění
(to rána nás mění)
ten přeřvala stupnice durová
jako strach přehlušil mé snění
na ty už moc místa není

ta zima je trochu povědomá
způsobem vpíjení do těla
inkoustová a ledová tím,
že v kostech zahřívá
a zpomaluje krev
jakmile hudba dozněla..

Smrtelná

28. srpna 2014 v 22:28 | Long |  Vlčí vytí
Bylo to na koncertě, slyšela jsem hudbu, kterou jsem cítila hrát uvnitř sebe, zavírala jsem oči a zkoušela se ztrácet a ve vzduchu vonělo cosi povědomého.. ze mě..

v té chvíli jsem cítila
závan věčnosti
vítr mne zachytil
a zašeptal o mém místě
mém nitru
v té chvíli jsem zaslechla
nezaměnitelný hlas zasněné
vyjící duše
a noc kolem se zastřela
propadla jsem se do ní
byla to vůně svobody co
mě odnesla ke hvězdám
vždy když jsem znovu zavřela oči
a svět se mi točil jen
jsem jej slyšela vířit a hrát
- rezonoval v kostech smrtelnice
jež vztáhla nahé paže
po svém osudu
vedena hlasem jenž
mohl být ozvěnou jejího
ale mohl také odpovídat..

Odpovědnost za city

28. srpna 2014 v 22:25 | Long |  Vlčí vytí
trochu smutníme ty večery
kdy topíme realitu ve víně
a ty se na mě díváš
(proč se na mě díváš?)
tak bezradně a zmateně a ztraceně
že je mi trochu do smíchu
a trochu do pláče

díváš se a mě touha žene do polí
ale ty máš v ruce řetěz, okovy
mé duše, smýkáš a přitom se omlouváš
já souhlasně krvácím po cestě
za tebou - a občas se zadrhne
řemen o vzpurný krk vlčice
párkrát se ohlédne
- minulost hřála a budoucno syčí chladem -
běžím, pospíchám
- ať zůstanem..
a sny utíkají za námi
i je strach bere za paty, utíkej
nebo nás roztrhne
tolik věcí nás může rozdělit

(aspoň bych za to nemohla já
nebo ty)

Květen..

2. května 2014 v 21:31 | Long |  Střepy
Rozhodla jsem se přispět shrnovacím povzbudivým článkem, které poslední dobou nacházím u Belly a Jaen.. abych se trochu podělila o něco nového ze svého života :)
  • Naučila jsem se řídit a udělala zkoušky. Budu mít řidičák! ^^
  • Minulý víkend jsme zvládli 55 km extrémního dogtrekkingu v Krušných horách a byla jsem dokonce 6. ze 27. :)
  • Začala jsem kamaráda učit latinu a splnila si tak potřebu "předávat něco ze sebe" někomu jinému..
  • Podařilo se mi začít číst knížky ze seznamu, který jsem si původně plánovala na prázdniny..
  • Přečetla jsem knížky, které mi dal třídní s doporučením k přečtení a jsem za to ráda.
  • Začala jsem chodit ven.. a poznávat okolí..
  • Začala jsem se otevírat lidem..
  • Známky ve škole jsou v pořádku, přestože do ní aktuálně neinvestuju příliš času a soustředění..
  • Sehnala jsem si brigádu na léto, krátkodobou, ale přece :)
  • Snažím se plánovat.. tak, aby to za to stálo.. často se mi podaří nějakému plánu dostát.. za to jsem ráda..

Jsem strašně ráda, že ze mě spadl ten stres z toho, jestli projdu zkouškou v autoškole.. Jsem vděčná za ta volna, která teď přicházejí se svátky a s maturitami na škole.. Jsem vděčná za sluníčko a fascinují mě i ty bouřky, mraky a déšť.. V okolí kempu na trekku jsem cítila šeříky..

Kam dál